Jsou věci, které můžete lidem omílat do omrzení a stejně se jimi řídit nebudou. Jsou lidi, kterým můžete horem dolem dobře radit, a přesto pak tito udělají něco docela jiné, hloupé. A pokud už to někteří lidé neudělají z hlouposti, pak jenom přecení své síly nebo podcení možná rizika. A problémy jsou na obzoru.
O čem mluvím? Třeba o problematice půjček. Vždyť kolikrát už jsme z nejrůznějších úst slyšeli, že si je máme brát výhradně uvážlivě a na to, co nevyhnutelně potřebujeme, případně co se nám vyplatí do budoucna! A říkali nám to i lidé, kteří vědí, o čem mluví, i vyslovené kapacity z oboru financí, i lidé naprosto důvěryhodní. A co my lidé na to? Někdo si vzal taková doporučení možná k srdci, ale vždycky se tu našlo i dost těch, kdo se zachovali hloupě. A vzali si nezvladatelnou půjčku nebo půjčku na hlouposti, kterou se jim pak už nepodařilo vrátit. A pak už bylo pozdě bycha honit.
Jak vyplývá z údajů Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací, berou si naši lidé stále více krátkodobé spotřební úvěry a jejich zadlužení tudíž roste. A rostou nejen dluhy, ale i tzv. ohrožené dluhy. Tedy ty, u nichž jsou problémy se splácením. Lidé tak sice stále zodpovědněji splácejí hypotéky, ale u krátkodobých úvěrů je situace přesně opačná, tady je neplatičů čím dál víc.
Loni dlužili našinci bankovním a nebankovním společnostem přes 3,3 bilionu korun, o 162 miliard víc než o rok dříve, a z toho dělal tři a více měsíců nesplácený dluh skoro třicet miliard. Průměrně dělal takový nesplácený úvěr skoro 145.000 korun a problémy se splácením mělo 174.000 lidí, zejména mladších třicátníků.
A co z toho lze odvodit? Že by si lidé měli brát půjčky s rozmyslem. Protože třeba nebankovní hypotéky dostanou bez větších problémů všichni majitelé nemovitostí, ale to neznamená, že bude stejně snadné i splácení. A i tady by se tedy mělo rozumně uvažovat, než si někdo půjčí.
