Úroková míra, je často označována také jako úroková sazba. Je vyjádřením navýšení zapůjčené částky za stanovené období v procentech. Úroková míra je většinou vztahována na jeden kalendářní rok. U půjček je však možné úrokovou míru určovat také fixně. Banky nabízejí fixní úrokovou míru až po dobu několika desítek let. Fixní úroková míra se také většinou používá u krátkodobých půjček.
Výška úrokové míry není ovlivňována jen dobou splatnosti, ale i dalšími faktory. Velmi záleží také na míře inflace a rizikovost půjčky. Rizikovost půjčky se zvyšuje také v případě, jedná-li se o půjčku v jiné měně. Pokud totiž například v určitém období měna věřitele posiluje, ale měna, ve které je dluh veden naopak oslabuje, je nutné počítat s případnými ztrátami, vzniklými měnovými rozdíly.
Na úrokovou míru může mít jistě vliv také státní politika. Může se jednat například o dotace na bydlení, ekologické vylepšení či šrotovné. V těchto obdobích totiž dochází k nárůstu půjček, kdy si klienty půjčují na to, aby mohli opatřit dotované rekonstrukce, které jim pak právě obec, stát či jiný orgán proplatí. Úroky v bankách to příliš neovlivní, ale u nebankovních sektorů to může vést k přechodnému zvýšení úrokové míry.
Na úrokovou míru v bankách má vliv především centrální banka, která bankám poskytuje peníze na vyplácení úvěrů. Centrální banka má možnost pomocí úrokové míry regulovat obchodování s měnou na celosvětovém trhu.
Úrokové míře je nutné vždy věnovat pozornost. Ačkoliv je tato hodnota měnná, může podle aktuální úrokové míry zjistit výhodnost úvěru. Samotný úrok ovlivňuje také bonita klienta, tedy posouzení jeho schopnosti splácet, délka splatnosti půjčky a také její výše. Výše úroku může být také s časem stoupající (progresivní), s časem klesající (degresivní). Záleží na konkrétní nabídce společnosti a jejích produktů.