Věřitelem je osoba, ke které má dlužník závazek, tedy dluh. Věřitelem může být kdokoliv, ať už fyzická osoba, či osoba právnická. Většinou se jedná o osobu plnoletou, ale nemusí to být podmínkou. U nezletilé osoby se ovšem o její majetek stará zákonný zástupce, opatrovník, či osoba, kterou určí soud.
Věřitelem se stanete ve chvíli, kdy osoba, které jste půjčili ať už finanční, či jiné prostředky, neplní své závazky a dluh nesplácí. V tom případě se jako věřitel můžete obrátit na soud, či soukromou instituci, která Vám s vymáháním dlužné částky pomůže. Všechny tyto kroky však musí proběhnout v souladu a v rámci zákona vztahujícího se na tuto problematiku.
Jako neplnění závazků dlužníka se nebere pouze nezaplacení celé částky, ale i pouze neuhrazení části tohoto závazku. Věřitel má vždy právo na úhradu celé částky, která mu náleží. Mnoho dlužníků si mylně myslí, že pokud zaplatí alespoň nějakou částku z dluhu, potom na ně nečekají žádné následky. Pokud dlužník projeví zájem o splacení dluhu, věřitel je většinou ochoten domluvit se na splátkách a celou věc tak vyřešit mimosoudní cestou.
O právech a povinnostech věřitele obecně pojednává zákon č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Některá pravidla jsou v rámci obchodního, či občanskoprávního vztahu odlišná. Proto je nutné tyto dva vztahy od sebe odlišit.
V obou těchto právních předpisech však platí, že věřitel má právo na zaplacení konkrétní dlužné částky a dlužník je jí zákonem povinen uhradit.
Věřitel je tedy ten, komu určitá osoba nezaplatila částku do termínu splatnosti, na kterém se domluvili. Pokud dojde k uhrazení této částky vztah věřitel a dlužník anulován, neboť již mezi těmito osobami ani z jedné strany závazky neváznou. Je však potřeba tento vztah řešit co nejdříve, neboť při jeho neřešení může dojít až k exekuci.